Kázání 23. května 2021

Čtení: Sk 2,1-16 Základ kázání: Jl 3,1-5

Milé sestry, milí bratři, vrátíme se dnes ještě k Jóelovu proroctví, z něhož jsme část četli už před časem. Právě na tohle zaslíbení se odvolal apoštol Petr ve svém kázání o letnicích. Jóel zvěstoval přicházející Boží soud a nutnost opravdového pokání. A vlastně hned vzápětí po výzvách k obrácení prorok ujistil, že Hospodin se slituje a ujme se svého lidu i své země a všeho trpícího stvoření. Izrael se bude moci znovu radovat, protože Hospodin svému lidu daruje nejen hojnou úrodu polí a vinic. Pošle mu učitele spravedlnosti. A mnohem víc než jen učitele, který by třeba i hezky a hluboce poučil o Božích tajemstvích, trochu by potěšil, trochu pokáral a napomenul, a pak by se zase stáhl do klidu nebeského ústraní. Hospodin Izraeli i nám všem poslal Spasitele! Učinil víc, než kdokoliv očekával.
Boží Syn přijal úděl člověka. Přiblížil se až na dotek a na doslech. Tak blízko, že se ho hříšní lidé mohli zmocnit a dělat s ním, co si zamanuli. A taky se ho zmocnili a přibili na kříž. Ale Bůh života a lásky nedopustil, aby to tím skončilo. Jako ve všech Ježíšových slovech a činech, tak i v jeho vzkříšení prokázal, že je svrchovaným Pánem i nad smrtí. Vzkříšený Ježíš usedl po pravici Boží v nebesích. A seslal svým věrným Ducha svatého; to je div letnic a vlastní počátek církve.
Když prorok mluví o „vylití“ Ducha, už sám ten výraz evokuje velikou hojnost a štědrost Božího daru. Vezměte si, jak se někdy podivíme, když se nám podaří doma nechtěně něco rozlít, kolik se toho skrývá třeba i jen v docela malé nádobě a jakou práci pak taky dá uklízení. Ale my si při slovech o vylití Ducha máme představit hojný déšť, osvěžující jarní vláhu, jejímž účinkem všechno pookřeje a probouzí se k novému životu.
Pán Bůh chce právě takhle sestupovat do srdcí sužovaných vyprahlostí smutku a osamělosti a utišit žízeň po dobru a lásce. Bůh chce jako osvěžující, životodárný déšť sestupovat i do naší ustaranosti a skleslosti, aby nám otvíral výhled k svému Království, který každou chvíli něco zacloní. Prorok slibuje pravou záplavu Ducha, proto se dostane na „každé tělo“. Bude dost nejenom pro ctihodné a zasloužilé opory, ale i pro chlapce a dívky i pro seniory, dokonce i pro ty, kteří stojí hodně nízko na společenském žebříčku a nikdo s nimi moc nepočítá.
Dnes nám ten obraz obdarování různých skupin nepřijde nijak provokativní. Ale v čase přísného patriarchátu, kdy slovo žen, dětí a otroků nemělo velkou váhu, to věru provokativně znít muselo! Celkem nenápadná zmínka, že starci budou mít sny, ve skutečnosti taky svědčí o něčem neobyčejném. Protože když nahlédneme do Starého zákona, zjistíme, že tam sny mívají většinou mládenci – Jákob, Josef, Šalomoun a další.
Nejen mládí, ale i stáří bývá někdy podceňováno. Nevytýká se někdy seniorům, že jsou příliš zahledění do minulosti a neumějí přijímat nové věci a radovat se z nich? Nový věk Ducha ale slibuje, že i starší lidé budou mít sny, že se i jim otevře nečekaná budoucnost. Dar Ducha může ochránit před rizikem strnulosti a zkostnatělosti starší i mladší. A mladí mohou získat s darem Ducha Božího správný vhled do situace, třebaže ještě nemají tolik zkušeností. Nemluvím tu o nějakém kouzlení, ale o Božím daru, o světle, které se od události letnic rozlévá do světa a nabízí se všem, kteří uvěří. A kéž nám nikdy nezevšední skutečnost, že si Kristus mocí svého Ducha svolává všechny generace i sociální skupiny.
Div letnic univerzalitu vylití Ducha potvrzuje, když nechává apoštoly promlouvat jazyky různých národů. Bůh svou spásu v Kristu nabízí všem, bez ohledu na sociální postavení nebo etnickou příslušnost a další rozdíly. A Duch svatý dopřává porozumět tomu, co pro nás podstoupil Ježíš, a povzbuzuje nás, abychom si to, co dostáváme, nenechávali jen pro sebe.
Jóel ve své vizi spojuje vylití Ducha s proroctvím. Patří k tomu i zmíněné sny a vidění. Charisma, jímž byli obdařeni jen někteří jedinci, jako by nyní bylo svěřeno celé obci věřících. Ale není tu řečeno, že by se všichni v Izraeli nebo všichni křesťané proměnili sesláním Ducha v proroky. Proroctví je jeden z darů Ducha, důležité charisma, jak ve svých dopisech dosvědčil apoštol Pavel a jak vyjádřil už dávno před Pavlem Mojžíš zvoláním: „Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci!“ Vylití Ducha svatého neznamená, že se ze všech křesťanů stanou kazatelé. A prorocké charisma neobnáší jen schopnost kázat, ale asi hlavně hluboký vhled do aktuální situace věřících. Prorok dokáže rozpoznat, co se skutečně děje, a přinést konkrétnímu člověku do jeho jedinečné životní situace slovo od Hospodina. A mně nezbývá, než se nesměle přidat k Mojžíšovi a volat: Kéž by všechna naše kázání byla nesena mocí Ducha a stala se takovým prorockým promluvením! Kéž by oslovila v té situaci, v níž se člověk právě nachází, a přinesla pomoc! A rozhodně bychom měli o tenhle dar usilovně prosit.
Sestry a bratři, díky Bohu žijeme ve věku Ducha. Vzkříšený Kristus sesílá své církvi Přímluvce a Utěšitele, posiluje mocí z výsosti k službě a svědectví. Ale tento náš čas není poznamenán jen působením Božího Ducha, ale i těmi „zvláštními úkazy“, o nichž tu prorok také mluví. Poměrně dost jsme o nich četli v Janově Zjevení, které vykládáme na biblické. Mají sloužit jako varovná znamení, volat k zastavení, zamyšlení, obrácení.
Když čtu o „divných úkazech“, představím si jako první nějakou zprávu o UFO, tajemných neidentifikovatelných létajících objektech, létajících talířích mimozemšťanů. Ale o tohle tu zcela jistě nejde. I v těchto okamžicích na různých místech světa rachotí výstřely a exploze, teče krev a do uší se zarývá pláč a křik zraněných. I v tuhle chvíli někde hoří domy, možná i celé ulice, šlehají plameny a k nebi stoupají sloupy dýmu. A možná právě teď se někde radují, že na jejich městě po dlouhých letech konečně chvilku neleží mračno smogu, dá se dýchat a dokonce je vidět slunce tak, jak ho už dlouho neviděli.
Pro někoho znamení, že člověk pořád stejně naléhavě potřebuje pomoc a vysvobození z pasti hříchu, a také podnět k úpěnlivým modlitbám a projevům solidarity. Pro jiné jen důkaz, že žádný Bůh určitě není, když se dějí takové věci. Často ovšem aniž by se vážně ptali, proč takové věci zas a znovu dopouští člověk. Vzpomeňte, ani letniční div nepřesvědčil všechny, někteří odbyli apoštolské zvěstování jako blábolení opilců!
Když u proroka čteme, že na hoře Sijónu a v Jeruzalémě bude místo bezpečí a útočiště pro zachráněné, mohlo by to právě v těchto dnech někomu znít jako špatný vtip. Jen před pár dny dopadala na území Izraele raketa za raketou. Ale Jóel rozhodně nežertoval. Náš nebeský Otec je také Bohem Abrahamovým, Izákovým a Jákobovým. Boží vyvolení a zaslíbení pořád platí. S tou důvěrou vzývejme jméno Hospodinovo, důvěřujme Kristu a prosme o pokoj a vysvobození pro trpící, o vzácné dary Ducha, které přijdou k dobru i lidem kolem nás.
Věrný Bože, děkujeme za místo, které nám dáváš ve svých záměrech, za to, že se můžeme podílet na tom, co má smysl a výhled. Prosíme o světlo moudrosti, lásky a pravdy. Provázej nás mocí svého požehnání. Amen.